|
|
Eschatiai a jejich obyvatelé v řecké literatuře od Homéra po Hérodota
Nováková, Adéla ; Fischerová, Sylva (vedoucí práce) ; Marek, Václav (oponent)
Hlavním cílem této práce je popis a zhodnocení zmínek o nejzazších končinách světa, tzv. eschatiai, v řecké literatuře od jejích počátků do doby působení historika Hérodota. Na základě pramenného studia, stejně jako práce se sekundární literaturou, budou představeny rozdíly v podání jednotlivých autorů a také celkové místo, jaké koncept eschatiai zaujímá v řeckém chápání prostoru i světa jakožto oikúmené. Smyslem této práce však není pouze podat přehled pramenů a jejich obsahu. Informace o okrajových částech světa, načerpané z primární literatury, zde budou mimo jiné i podkladem ke studiu širšího problému, jaký představuje setkání Řeků s odlišnými způsoby života, následná reakce na tyto nové zkušenosti a také obraz okrajových končin světa v literatuře. V úvodní části této práce bude věnována pozornost především přesnějšímu definování dvou základních pojmů, oikúmené a eschatiai. Přesné významy obou těchto termínů se totiž během řecké historie neustále vyvíjely. Jak Řekové objevovali stále nová a nová území, poznávali je a sami se v nich také usídlovali, rozšiřovaly se postupně hranice obydlené země, oikúmené, a spolu s tím se také neustále posouvala oblast eschatiai. V následující části práce budou popsány jednotlivé oblasti, které řečtí autoři považují za eschatiai, a bude porovnána jejich představa...
|
host ::
RSS.